vozidlové
přenosné
přeladění
scambler
úvod
vr 22
airkmitočty
špióni v etéru

drama v etéru

 

vozidlovka LEN známá jako "BULHAR"

VR ka s ovládacím dílem
VO 21

ovládací díl VO 27
bez krytu

  

ovládací díl VYO 311 používaný do roku 1989 u policie.Umožňoval ovládání dvou stanic VXN 101 nebo VXN110 současně

 

ovládací díl VO 27

VR 43

VR 63

                VR 20

VR20/50

VR20/50

VO28

ovládací díl pro těžké podmínky.

Nejčastěji v zemědělství.Se stanicí samotnou, propojené kabelem.Verze s BCD přepínačem byla používaná méně často

Nabíječ VYN 110 a vzhledově stejný napájecí zdroj VYY 102 používaný pro napájení základnových radiostanic ZR16...Umožnuje připojení akumulátoru pro záložní napájení.Po jednoduché úpravě dá cca 6A

      

        

a základnové

První vyráběná celotranzistorová rdst byla VR20 a její trochu vylepšená verze VR20/50.Vzhledově byl rozdíl pouze v antenním konektoru, kde starší VR20 měla šroubovací konektor, používaný i u přenosných rdst, kdežto VR20/50 byla osazována klasickým BNC konektorem.U obou byla používaná modrá nátěrová barva a jedno ze dvou vík, bylo přišroubováno 6-ti šrouby.Modernější VR21 a VR22 jsou šedivé a mají vždy pouze čtyři srouby na každé straně.VR20 a VR20/50 má měnič napětí, kde se z 12V napájení vyrábi 24V.Po zapnutí stanice se z vnitřku ozývá slabé, charakteristické, pískání tohoto měniče.Po odkrytování je na první pohled vidět, že VR20/50 má pouze jednu kmitočtovou ustřednu(KÚ) podobnou,j aká se později vyskytovala u VR21.U VR20 jsou na každé ze dvou KÚ samostatné oscilátory v kovových krabičkách o rozměrech asi 2x3x2 cm.Jeden osc. pro přijímač a jeden pro vysílač.Případná změna kmitočtu se v daném pásmu prováděla výměnou obou těchto kostiček.U obou těchto stanic jsou desky elektricky propojeny pomocí jakýchsi pérových kontaktů,které jsou přiletované na společnou rozvodnou destičku, umístěnou v čele stanice.K ovládání rdst. se používal nejčastěji ovládací díl VO 20.Jenom zřídka byl použit ovládací díl VO22,VO 27 a VO 28.Ovládací díl VO27 , standartně používaný u později vyráběných rdst VR21 a VR22, měl tmavě šedé plasty pod voličem kanálů, ovl.díl používaný k VR20 měl tyto plasty světlé.Propojovací konektor těchto dvou ovl.dílů je jinak zapojen.Mezi vlastní stanici a ovl.díl VO20 byl někdy vložen díl "selektivní volby"VT20, později označovaný jako SELECTIC.U ovládacího dílu VO28 a 27 byla deska této jednoduché selektivní volby již uvnitř.VR20 a VR20/50 můžou pracovat simplexem i duplexem.

Tyto rdst nejsou z našeho pohledu příliš zajímavé.Konstrukčně odpovídají součáskové základně dostupné v ČSSR v sedmdesátých letech.V omezené míře jsou dostupné již od poloviny let osmdesátých.Dnes se občas vyskytují předělané na amatérské pásmo 145 MHz.Vozidlové rdst VR21 a VR22 se dnes vyskytují velice často.Je to i logické.V letech 1980 až do roku 1999,kdy se do republiky začínají dostávat kvalitnější a uživatelsky zajímavější stanice jsou tyto, nejrozšířenější a nejpoužívanější radiostanice pro pozemní pohyblivé služby.V mezích svých povolených kmitočtů, je bylo vidět v zemědělských družstvech, v lesnických závodech, v dopravních podnicích, různé vodo a energo hospodářské
 

podniky atd.Veřejnosti, jsou tyto stanice dostupné v širším měřítku po roce 1990, kdy s pádem komunistického režimu padla i spousta úředních nařízení a předpisů, týkající se vyřazování a likvidování zrušených rdst.VR21 a VR22 jsou dvě velice podobná zařízení.Liší se hlavně tím že, kmitočtová ústředna starší VR21, je řízená krystalem.

VR22,která je z našeho hlediska nejzajímavější má již kmitočet vyráběný syntézou.Všechny desky plošných spojů, jsou již zasunované do propojovacího konektoru, takže opravy a výměny jednotlivých desek jsou po odšroubování několika málo šroubků, velice snadné.Všechny konstrukční bloky jsou na 12V.Ke stanicím se připojovala ovládací skříňka(přímo nebo kabelem)VO27 a nebo VO272.První měla k dispozici 12-ti kanálový otočný přepínač, a druhá,pomocí BCD přepínačů měla 40 provozních kanálů.Ovšem využití všech 40-ti kanálů je minimálně diskutabilní, při kanálové rozteči 25 kHz, bude rdst na těchto krajních kmitočtech méně citlivá a bude i vysílat menším výkonem.Myslím ale, že tato mnoha kanálová ovládačka nebyla příliš rozšířená.RDST VR21 fungovala také, vybavena duplexerem, na 160 MHz jako AMR.Automatizovaný městský radiotelefon.Ale to je již jiná kapitola.Do konce devadesátých let byla jako základnová stanice montována ZR16.
V podstatě se jedná o vozidlovou radiostanici VR21 nebo VR22, bez ovládacího panelu.Ta je uchycená v rámu a plochým kabelem, připojeným na místo ovládačky je připojena k dalším dílům.Samotná ZR je sestavena ze tří krabiček, každá o rozměru asi 20x20 cm,v těch jsou přísluné obvody.V každé krabičce je 5 až 10 desek plošných spojů.Stanici mohlo, nezávisle na  
sobě obsluhovat z různých míst několik lidí.Jako ovládací díl byl využitý "upravený telefon"s nožním spínačem.Později se také používal ovládací díl ZO 25.Funkčně to bylo stejné,jen se čísla
  vymačkávají na malé klávesnici.Pokud byla základnová radiostanice pro jedenu frekvenci, tak se obsluhovala běžným způsobem.Obsluha vytočila příslušné číslo volaného učastníka.Selektivní volba vyslala příslušnou řadu tónů a z vozidlové radiostanice, která byla nastavana na tyto konkrétní tóny, se ozvalo volání volajícího.V praxi ale bylo častější, že v případě jedné organizace na jednom kmitočtu, se tato selektivní volba nepoužívala a jednotlivé stanice se volali fonicky.
ZR16 měla sloužit pro provoz v sítích s více kanály nebo tam,kde se požadovala spolupráce ze sousedními radiovými sítěmi.Číslo kanálu se volilo na číselníku ovládacího dílu před číslem volaného účastníka.V klidovém stavu přijímač skanoval používané frekvence.Bylo možné tuto stanici upravit tak, aby například jeden obsluhující mohl pracovat na jednom kanále, druhý na druhém atd. to zřejmě bylo využitelné v případě používání jedné ZR několika organizacema.Stanice uměla také v případě duplexního provozu fungovat jako retranslační stanice, vozidlové stanice samozdřejmě stále pracují simplexem.Parametry jsou dané použitou vozidlovou rdst.Stanici bylo možno ovládát ze 6 míst, váha přes 20 kg, rozměry asi 50x100 cm.

Zde by asi bylo namístě napsat že:před stanicema typu VR, se dělali stanice typu VXN s lampovým koncovým stupňem.Že vozidlovky VR22 jsou nejčastěji dostupné v kmitočtovém pásmu 44-46 MHz.V daleko menší míře se vyskytují v rozmezí kmitočtů 73-84 MHz.VR21 jsou nejčastější v rozsahu kmitočtů 73-84 MHz.Jenom zřídka jsou k mání na kmitočtech 150-174 MHz.K napájení ZR16 sloužil "červený" zdroj VYN110.Který je celkem snadno k sehnání a pokud někomu nebudou vadit větší rozměry a váha, tak je velice vhodný k napájení i jiných radiostanic.Po jednoduché upravě dá 7A.

příslušenství vozidlových radiostanic

Jenom pro úplnost dodám že před výrobou ZR16 byla vyráběná ZR20,Vzhledově vypadala jako dvě ZR16 na sobě.To proto, že jednotlivé desky použité radiostanice, jsou v dalších třech krabičkách.Využítí těchto základnových stanic, pro něco rozumného asi mnoho není, dokonce i jednotlivé součástky jsou zaletované takovým způsobem,že je ven bude dostávat jen nějaký zoufalec :-).

 

VR-ka namontovaná v přepravním prostoru policejního vrtulníku bell 206

 
 
   
   
          

vozidlové rdst přenosné rdst přeladění scambler úvod vr 22 airkmitočty špióni v etéru