--------------------------------------------------------------------------------------------

Od roku 1990, jsou ve velkém množství k dispozici radiostanice Tesla ze zrušených radiových sítí.Jedná se především o přenosné(PR),vozidlové(VR) a základnové(ZR) rdst  VR20,VR20/50 ..VR21, VR22, VXW020, PR21, PR22 ,VXW100, PR11.V daleko menší míře,se vyskytují další typy rdst, používané některými speciálními složkami  a stanice, často vyráběné v bývalém SSSR a používané armádou.Nejčastěji dostupné rdst Tesla pracují v pásmech 45 a 80 MHz, proto se zde budu zabývat především těmito.Cílem  zde zveřejněných informací je, přinést základní údaje a seznámit s některými konstrukčními odlišnostmi.

V odborné literatuře bylo popsáno několik návodů na přestavbu vyřazovaných rdst na amatérské pásmo 145 MHz a 430 MHz.V polovině devadesátých let, bylo uvolněno k používání bez povolení několik kmitočtů v pámech 32, 45, 80, 170 a 430 MHz.Jde o takzvané sdílené kmitočty.Bohužel, do současné doby nebyl zveřejněn žádný návod, na přestavbu těchto "tesláckých"rdst na tyto uvolněné frekvence.Je to proto, že každá radiostanice doma vyrobená, by měla projít schvalovacím řízením a dostat homologaci.Což je záležitost dosti nákladná.Toto se netýká radiostanic předělávaných na radioamatérská pásma, kde se jaksi předpokládá fundovanost všech předělávajících.Bohužel, nebylo ani dosud zvěřejněno nic o možnosti, využít radiostanice jako jednoduchý a levný přijímač profesionálních služeb, které na pásmu pracují.Vzhledem k pořizovací ceně je to asi škoda.Jistě, specialní přijímač s několika druhy skanování, s několika sty pamětí, se všemi druhy provozu atd. je samozdřejmě mnohem zajímavější, ale bohužel ten obvykle nebývá ke koupi za několik málo desetikorun.

Podle generálního povolení, které provoz na sdílených kmitočtech upravuje, jsou sice uvolněné kmitočty, ale na trhu se prakticky vyskytují homologované rdst pouze pro poslední dvě nejvyšší kmitočtová pásma.Jedná se o přenosné rdst.Vozidlové rdst, nejsou povolené vůbec. Přenosné rdst na spodní tři povolená pásma, které náhodou splňují alespoň nejdůležitější technické parametry(kmitočet a výkon)stejně nejsou pro tento provoz schválené.

Z toho vyplývá, že všechny rdst které fungují na sdílených kmitočtech 45 a 80 MHz tam pracují v rozporu s předpisy.Nejčastěji používané vozidlové rdst v těchto dvou kmitočtových pásmech jsou, VR 22 a stanice LEN, známé pod názvem Bulhar.Podle mých, (možná špatných) informací ale nedochází nějakému vyhledávání a postihování provozovatelů těchto stanic, pracovníky ČTÚ.Domnívám se, že dokud uživatelé těchto sdílených kmitočtů nebudou rušit jiné neveřejné frekvence, bude v této záležitosti klid a pohoda.Jedno staré české přísloví praví:Kde není žalobce....
Jinou, možná daleko zajímavější záležitostí, je využívání těchto rdst k odposlechu některých profi stanic, které v těchto dvou pásmech pracují.Okolo informací o používaných kmitočtech, o provozu a odposlechu těchto profesionálních služeb panuje poměrně dost dohadů, a celá tato problematika má nádech čehosi tajného a zakázaného.Množství nabízených přijímačů na našem trhu,které jsou standartně vybavovány dekodéry policejních vysílaček, zcela jasně nasvědčuje, že ani prodej zařízení která umožňují odposlech policie není nijak právně ošetřen.A pokud ano, tak jsou úřady k tomuto značně benevolentní.Pouze poměrně vysoké ceny, zabraňují většímu rozšíření scanerů.Fakt je ten,  že odposlouchávat radiový provoz by se nemělo. § 84 zákona o telekomunikacích, nám dovoluje pouze příjem nekódovaného vysílání v pásmu rozhlasu a televize, příjem všeho ostatního je dovolen pouze se souhlasem provozovatelů těchto služeb.
Stať o telekomunikačním tajemství Radiokomunikačního řádu nám mimo jiné říká že:"každý,
kdo vyslechne pomocí telekomunikačního zařízení zprávu která mu není určená, je povinen zachovávat mlčenlivost jak o jejím obsahu, tak i o jménech korespondujících stran".V návaznosti na další zákony jsou v tomto, logicky, dvě vyjímky.Pokud by jsme vyslechli plánování trestného činu a tísňové volání.V prvním případě jsme povini udat a ve druhém volat(třeba telefonem).Zvláštní ochranu požívají informace které právní předpis označuje za utajované zkutečnosti, dále informace mající charakter obchodního charakteru, nebo takové, na které je zákonem uznána povinost mlčenlivosti.Zákony, které se přímo tohoto týkají jsou č.148/1998 Sb,č. 246/1998 Sb,č.89/1999 Sb a č.152/1999 Sb, o utajovaných skutečnostech.Podle zákona č.246/1999 Sb a podle jeho příloh mezi utajované skutečnosti patří údaje o : Provozu, organizaci, využití spojovacích prostředků, kmitočtech, volacích znacích, těchto organizací , Ministerstvo spravedlnosti, Vězeňská služba, Ministerstvo vnitra, obrany,  dopravy a spojů,Česká národní banka.
Dokonce není povoleno ani shromažďování těchto údajů pro vlastní potřebu.
Ovšem , samotném zákoně o telekomunikačním tajemsví,j e několik nejasností a nelogických pasáží.
Co se týká zveřejňování informaci o přidělovaných frekvencí, věc se má podle mého názoru asi tak, že ten koho to zajímá, si tyto informace vyhledá v běžně dostupné literatuře.V tomto směru je asi nejzajímavější kniha "Národní kmitočtová tabulka"kterou v letech asi 1997 a 2000 vydalo Ministerstvo dopravy a spojů v nakladatelství NADATUR.Další poměrně zajímavá kniha se jmenuje "Pozemní pohyblivé radiokomunikační služby"kterou vydal NADAS (předchůdce Nadaturu?) v roce 1982.Knih a článků kde jsou informace o používaných kmitočtech je mnoho, chce to jen trpělivost a hledat.Pokud máme k dispozici komunikační přijímač(scaner), je situace mnohem jednodušší, rychlost scanováni se pohybuje od 30-ti do asi 100 kanálů za vteřinu, takže vyhledání konkrétních provozovaných kmitočtů v okolí našeho bydliště, je záležitost na několik málo hodin.Podle informacích ve výše uvedených a dalších knihách, jsou kmitočtová pásma rozdělená takto:

pps-pozemní pohyblivé služby, mo-min.obrany, čtů-český telekom.úřad, dp-dopravní podniky

LS-lesní závody, ZD-zemědělská družstva

Tyto informace je třeba brát jako orientační.Je snaha přesouvat používaná pásma stále výš, takže v závislosti na místních podmínkách může být v jednotlivých regionech republiky situace zcela odlišná.Ale zejména ve druhé části 80 MHz pásma,je služeb k poslouchání stále poměrně dost.Některé organizace(např.policie,zdravotnictví) používají souběžně dvě pásma, takže situaci v místě našeho bydliště je vhodné prověřit nějakým scanerem.

Přenosné stanice typu PR21, VXW020, VXW100 a PR11, prodávané ve velkém množství na elektroburzách, pocházejí často od policie.Poznáme je obvykle podle toho, že na štítku není uvedena frekvence stanice ale její kódové označení.

Ostatní frekvence se dají spočítat.Kanály jdou po 25 kHz, takže např.označení 142 znamená kmitočet 76.550 MHz.Policie jako taková,  používá v současné době dvě kmitočtová pásma, jedná se o kmitočty okolo 80 a 300 MHz.Ty nižší kmitočty se používají poměrně dlouho, od devadesátých let jsou do těchto rdst montovány "utajovače".Jde o klasické analogové zařízení.(Viz. scambler).Kmitočty vyšší, používá systém známý jako MATRA, který je někým vychvalovaný a někým zatracovaný.Fakt je ten, že z finančních důvodů, nejsou tímto nově používaným systémem vybaveny všechny "policejní" okresy.Protože jde o digitální provoz, je zde i značně stížena možnost odposlechu.Ve větších městech používají "důležitější"složky policie Tetru a ostatní používají klasická, odposlouchávatelná zařízení.V jiných okresech systém Matra nemají vůbec.

Pokud již zachytíme nějakou stanici, samozdřejmě nás bude zajímat co to je za firmu.Většinou to poznáme již ze samotného hovoru.Pokud ne,tak nám mohou pomoci používané volací znaky.V našem vnitrostátním radiotelefonním styku se používají volací znaky , tvořené kombinací tří písmen za nimiž následuje jedna až tři číslice.První písmeno by mělo označovat kraj.A Středočeský, B Jihočeský, C Západočeský,D Severočeský, E Východočeský, F Jihomoravský, G Severomoravský,K hl.m.Praha,Druhé písmeno by mělo vyjadřovat okres v němž je sídlo provozovatele, třetí písmeno by mělo označovat odvětví do něhož je provozovatel rdst zařazen svojí čiností.Např.P průmysl, H lesní, vodní hospodářství, E energetika, S stavebnictví atd.Tento způsob přidělování volacích znaků ale nebyl vždy striktně dodržován.

Systém přidělování volacích znaků pro hasiče je takový že:první písmeno je vždy P zřejmě jako požárníci.Druhé a třetí písmeno je zkratka okresu, tak jak je známe z automobilových SPZ.Takže dnes můžeme na kmitočtech pro přímou komunikaci hasičů, tj. 169.000+- MHz, a na jejich převaděčích okolo 165 MHz,slyšet relace s volacíma znakama např.PSY- Svitavy, PPT-Prachatice, PRK-R.n Kněžnou atd.Trojmístná čísla určují jednotlivé požární stanice.U hasičů se také používá radiový přenos dat, kdy operační středisko posílá informace o výjezdu příslušnému požárnímu útvaru ve svém okrese.

Kapitola sama pro sebe je přidělování volacích znaků policii .Policie používá fonetické výrazy doplněné číslem konkrétní volané stanice.Každý okres má několik volacích znaků.Velmi často je ve fonetickém výrazu poznatelný okres(zase podle SPZ)např.PASTEL Prachatice, RAKETA Rychnov n. Kněžnou, PEŘEJ Pelhřimov atd.Stále jsou na velké části ČR,  funkční kmitočty okolo 76 MHz.Prakticky všechen provoz probíhá s tzv. utajovači.To znamená že je toto vysílání celkem snadno odposlouchávatelné.V současnosti je většina provozu na Matře.Tzn. neodposlouchávatelné

Záchranky používají převaděče ve stejném pásmu jako hasiči ale někdy i okolo 80 MHz.Převozové sanitní vozy jsou poslouchatelné prakticky v celém pásmu 80MHz.Podle toho jak která nemocnice má povolené kmitočty.Podle údajů na internetu jsou v Berouně na 68.0625 a 71.0625 MHz.Myslím, že to je nejnižší používaný kmitočet pro fonické radiové spojení ve zdravotnictví.Naopak Jihlava používá nejvyšší kmitočet 83.300 MHz.Každý okres má svou přidělenou frekvenci, stejně jako hasiči a policie, stím,  že je jedna společná frekvence kterou mají všechny

Ve zdravotnictví se používá několik druhů navzájem nekompatibilních selektivních voleb.Stanice pracující na kmitočtech okolo 80 MHz jsou často staré VR 21 a nebo o trošku modernější VR22 které používají systém SELEKTIC, na vyšších kmitočtech jsou často používané modernější stanice různých výrobců a selektivky systému ZVEII a CTS.

České dráhy používají několik systémů radiového spojení současně.Rovněž používají více pásem.Jde o analogové spolení na kmitočtech okolo 150 MHz, simplex, převážně v prostorách nádraží(posunovači).Protože tento provoz není vhodný pro místa se silným provozem, začala se používat selektivní volba Selektic.Analogové (TRS)spojení na kmitočtech 450/460 MHz duplex, pro spojení po trati se výpravčích a strojvůdců..Umožňuje nouzové zastavení vlaků.Principielně system funguje tak, že je podél trati stuhová síť základnových stanic.ZR vysílají nosnou na jednom ze tří kmitočtů, nebo zde probíhá hlasová komunikace. V tomto pásmu ještě fungoval systém MESA-Kolleda a ASCOM který byl ukončen v roce 2007.Zavádí se digitální systém GSM-R., který funguje na principu mobilních telefonních sítí GSM

Zde je mapa

O přidělování volacích znaků a vkv kmitočtů armádě nemám žádné informace.Nejspíše stále převládají volací znaky typu BŘÍZA a podobně.Radiostanice jsou podstaně modernější, než do nedávna používané ruská zařízení.Vojenské rdst zde uvedené v levém sloupci typu RF, jsou dokonce české výroby.

Na dalších stránkách najdete, návod na přeladění VR22 na sdílené a jiné kmitočty, popíšu velice stručně vozidlové a přenosné stanice TESLA vyráběné v letech cca 1970-1985 které jsou nejčastěji dostupné, výrobu dekodéru(scrambleru) policejních vysílaček a jeho montáž do VR 22, najdete tam program pro naprogramování paměti PROM pro sdílené kmitočty v pásmu 45 a 80 MHz.

Zvukové soubory v rubrice scambler a drama v etéru fungují v IE, ne v Mozile

psáno v roce 2002

27.11.2010

aktualizace